Renault 21 se zatím vyrábí v Sandouville nedaleko přístavu Le Havre (na druhé lince téhož závodu vznikají vozy Renault 25) a v Maubeuge blízko belgických hranic, ještě letos se má výroba nového sedanu rozběhnout i v továrnách Renault v severofrancouzském Douai, belgickém Harenu a španělském Valladolidu. Pro letošek se počítá s průměrnou denní produkcí asi 1200 "jednadvacítek" - samozřejmě v závislosti na zájmu zákazníků. Podle neoficiálních zpráv se už na podzimním autosalónu v Paříži představí prostorné pětidvéřové kombi typu R 21 a pro příští rok se připravuje "zámořská" verze nového sedanu se šestiválcovým motorem PRV, určená pro trh v USA a Kanadě.
Renault 21 se však už teď může pochlubit neobvyklou zajímavostí: pod jedním typovým označením a v jedné karoserii se totiž skrývají dva nemálo odlišné automobily. Zatímco modely Renault 21 TL, TS, GTS, RS a TSE mají vpředu napříč uložený zážehový čtyřválec 1721 cm³ s převodovkou vlevo vedle motoru, zážehový čtyřválec 1995cm³ modelů RX a TXE, stejně jako vznětový motor 2068 cm³ modelů TD, GTD, Turbo-D a Turbo-DX, konstruktéři uložili podélně před přední nápravu s převodovkou směřující vzad. Přitom nesmíme zapomenout ani na další odlišnosti: modely s příčným motorem mají o 59 mm delší rozvor náprav (2659 mm) než vozy s motorem uloženým podélně (2600 mm), takže se při stejných celkových rozměrech liší přední blatníky a podběhy obou verzí, nemluvě o rozdílech pomocných rámů nesoucích poháněcí ústrojí a zavěšení předních kol.
Karoserie "jednadvacítky" představuje velmi zdařilé řešení vleklého problému volby mezi dvouprostorovým a tříprostorovým členěním, Navenek působí Renault 21 dojmem moderně tvarovaného a přece klasického sedanu se stupňovitou zádí a tradičním "zavazadelníkem", odděleným od prosotru pro cestující. Víko zavazadlového prosotru se otevírá přes celou šíři karoserie, jeho svislá stěna zasahuje bezmála až k nárazníku a kromě tabulky poznávací značky nese i brzdová světla, odrazky a zpětné světlomety. Teprve při bližším seznámení zjistíme, že "jednadvacítka" navzdory vcelku konvenčnímu zevnějšku poskytuje možnost variabilního uspořádání vnitřního prostoru podle okamžitých požadavků na přepravu osob a zavazadel. Původní od cestujících oddělený zavazadlový prostor o objemu 0,48 m³ lze totiž postupně zvětšit sklopením jedné, dvou nebo všech tčí třetin zadního opěradla na 0,63 m³, 0,70 m³ až 0,84 m³. Škoda, že standardně tuto navýsost praktickou vymoženost nabízejí jen nejdražší modely TSE, TXE a Turbo-DX, zatímco "jednadvacítky" s označením GTS, GTD, Turbo-D, RS a RX ji mohou dostat jen za příplatek a nejlevnější verze TL, TS a TD vůbec ne. Jejich uživatelé se musí spokojit s možností sklopit celé zadní opěradlo, čímž při jízdě dvou osob získají ložnou plochu dlouhou 1900 mma mezi podběhy zadních kol širokou 1140 mm.
Karoserie Renaultu 21 splňuje náročné požadavky nejen pokud jde o vnější vzhled a výhodné využití obestavěného prostoru, ale i v řadě dalších ohledů. Především se "jednadvacítka" může pochlubit velmi dobrými aerodynamickými vlastnostmi - hodnoty součinitele čelního odporu c se u jednotlivých modelů pohybují mezi 0,29 až 0,34, přičemž Renault 21 TL vykazující nejnižší c=0,29 a modely TS, GTS, RS a TSE s výborným c=0,31 se řadí na tomto poli ke světové špičce mezi sériově vyráběnými osobními vozy. Relativně horší hodnoty ostře sledovaného aerodynamického součinitele u modelů poháněných vznětovými motory (c=0,33 u vozů Renault 21 TD a GTD a c=0,34 u modelů Turbo-D a Turbo-DX) související především s méně příznivým prouděním vzduchu v motorovém prostoru. Dnes už samozřejmostí je pečlivá ochrana karoserie (ale i podvozkových dílů) proti korozi - plných 27 % hmotnosti karoserie připadá na díly lisované z plechů s vlastní antikorozní povrchovou úpravou, celá karoserie prochází složitým procesem, jehož výsledkem je vysoce účinná ochrana před nepříznivými vlivy prostředí. Velká pozornost se věnuje také těsnosti karoserie: každá "jednadvacítka" prochází několikaminutovou zkouškou pod "sprchou", přičemž se sleduje nejen to, aby mokrý živel nepronikl do prostoru pro cestující, ale i těsnost zavazadlového a motorového prostoru.
Při konstrukci podvozku "jednadvacítky" došla uplatnění řešení, jež se v poslední době plně osvědčila v jiných typech značky s kosodélníkem - zejména Renault 9/11 a Renault 5 GT Turbo. Všechny modely Renault 21 - ať už s příčným nebo podélným motorem - mají v zásadě stejný podvozek s předními koly zavěšenými na spodních příčných trojúhelníkových ramenech doplněných svislými vzpěrami McPherson a prostorově úspornou zadní nápravou a polotučnou příčkou neuzavřeného průřezu, jednoduchými vlečenými klikami, dvěma dvojicemi příčných zkrutných tyčí a velmi šikmo uloženými tlumiči. S ohledem na rozdílné uspořádání poháněcího ústrojí a s ním související nestejné zatížení se přední nápravy obou verzí "jednadvacítky" liší nejen tozměrově (např. modely s podélně uloženým motorem mají širší rozchod předních kol), ale i dimenzováním jednotlivých dílů a odpovídajícm sladěním pružin a tlumičů. Rozdílná je i konstrukce hřebenových řízení obou verzí a liší se také přední kotoučové brzdy. Všechny modely s příčným motorem dostávají standardně hřebenové řízení bez posilovače, u něhož plnému rejdu odpovídají čtyři otáčky volantu, vozy Renault 21 GTS, RS a TSE mohou mít za příplatek přímější hřebenové řízení s posilovačem a 3,6 otáčkami volantu mezi krajními polohami. Modely Renault 21 RX, TXE, TD a GTD s podélně uloženým motorem se běžně dodávají s hřebenovým řízením bez posilovače, u něhož řidič k využití plného rejdu musí otočit volantem 4,5 krát. Jen nejtěžší modely s přeplňovaným vznětovým motorem a označením Turbo-D a Turbo-DX dostávají standardně "ostřejší" řízení s posilovačem a 3,2 otáčkami volantu mezi krajními polohami - totéž řízení se do vozů Renault 21 RX, TXE a GDT montuje za příplatek, zatímco pro levnější "diesel" TD není k mání vůbec.A aby věc nebyla tak jednoduchá, musíme ještě dodat, že modely TSE, TXE a Turbo-DX ( první s příčným a druhé dva s podélným motorem) jsou standardně vybaveny výškově nastavitelným volantem.
Všech pět modelů s motory uloženými napříč je opatřeno diagonálně propojenou brzdovou soustavou s předními kotoučovými brzdami průměru 238 mm( s vyjimkou nejlevnějšího modelu TL u všech ostatních s vnitřním chlazením proudícím vzduchem) a zadními bubnovými brzdami průměru 244 mm ( opět s vnitřním chlazením), vzadu nejdeme buď bubnové brzdy průměru 180 mm. Vozy Renault 21 se vznětovými motory mají vpčedu kotoučové brzdy průměru 180 mm ( u modelů TD a GTD), nebo 228 mm (Turbo-D a Turbo-DX). Konečně nejrychlejší "jednadvacítky" - modely RX a TXE s podélně uloženým zážehovým čtyřválcem 1995 cm³ - jsou vybaveny předními kotoučovými brzdami s vnitřním chlazením průměru 265 mm a již zmíněnými zadními bubnovými brzdami průměru 228 mm - opět v diagonálním propojení. Všechny modely řady Renault 21 mají standardně podtlakový posilovač brzd - modely s příčným motorem osmipalcový, ostatní devítipalcový. Významným prvkem aktivní bezpečnosti je zařízení zabraňující zablokování brzd - tzv. přebrždění, které navíc u modelů Turbo-D, Turbo-DX, RX a TXE pracuje v závislosti na okamžitém zatížení zadní nápravy.
Při volbě poháněcích ústrojí pro "jednadvacítku" konstruktéři vybírali ze široké škály palety motorů a převodovek, jimiž dnes firma Renault disponuje. Nejlevnější Renault 21 TL dostal napříč uložený zážehový čtyřválec OHC s litinovým motorem a hlavou z lehké slitiny, který z objemu 1721 cm³ (vrtání 81 mm, zdvih 83,5) nabízí výkon 55 kW při 5000 1/min a největší točivý moment 126 N.m při 3250 1/min. Tentýž motor typu F 2 N - ale výkonnější úpravě - najdeme i pod kapotami modelú Renault 21 TS, GTS, RS, TSE. S kompresním poměrem zvýšeným z 9,2:1 na 10,0:1 s "ostřejším" vačkovým hřídelem a novým výfukovým potrubím dává čtyřválec 1721 cm³ výkon 65 kW při 5500 1/min a největší točivý moment 135 N.m při 3500 1/min.. Zatímco slabší Renault 21 TL dostává standartně čtařstupňnovou převodovku JB2, modely TS, GTS a TSE se běžně dodávaj s pětistupňovou převodovkou JB3. Poněkud sportovněji laděný Renault 21 RS má motor 1721 cm³ o výkonu 65 kW spojený s pětistupňovou převodovkou JB3S, jejíž odstupňování je "těsnější" než u převodovky JB3 - navíc má model RS také "kratší" stálý převod v rozvodovce.
Nejrychlejší sedany nové řady - modely RX a TXE - mají podélně před přední nápravou uložený zážehový čtyřválec OHC, 1995 cm³ (vrtání 88 mm, zdvih 82 mm) s blokem motoru i s hlavou z lehké slitiny. Stejně jako motory 1721 cm³, také dvoulitrový čtyřválec typu J7R je opatřen elektronickým zapalováním, navíc však má i elektronicky řízené vstřikování paliva Renaukt, s jehož pomocí dává výkon 87kW při 5500 1/min a největší točivý moment164N.m při 4500 1/min. Navíc vykazuje velmi příznivý průběh točivého momentu, jehož hodnota v rozmezí 2000 až 5000 1/min neklesá pod hranici 150 N.m.
Významné postavení Renault 21 patří modelům vybaveným úspornými vznětovými motory. Sedany s označením TD a GTD pohání podélně uložený vznětový čtyřválec OHC 2068 cm³ /vrtání 86, zdvih 89 mm), konstrukčně příbuzný s výše uvedeým dvoulitrovým žážehovým motorem. Vznětový čtařválec s blokem i s hlavou z lehké slitiny dává výkon 48kW při 4500 1/min a největší točivý moment 124 N.m při 2250 1/min, přeplňovaná verze téhož motoru s kompaktním turbodmychadlem Garret T2 nabízí výkon 65 kW při 4250 1/min, vykazuje největší točivý moment 181 N.m už při 2000 1/min a montuje se do vozů Renault 21 Turbo-D a Turbo-DX. Připomeňme, že všechny "jednadvacítky" s podélně uloženým motorem - ať už žážehoým nebo vznětovým - dostávají standartně pětistupňovou převodovku NG9.
Renault 21 je dlouhý 4462 mm (modely RS a RX 4465 mm), široký 1715 mm (modely TL, TS a TD 1706 mm) a vysoký 1414 mm. Pohotovostní hmotnost "jednadvacítek" se zážehovými motory se pohybuje v rozpětí 955 kg (TL) až 1130 kg (TXE), vozy vybavené vznětovými motory mají pohotovostní hmotnost od 1075 kg (TD) do 1160 kg (Turbo-DX). Podrobně rozepisovat provozní parametry na tomto místě nemůžeme, a taksi alespoň vybereme tři zástupce nové řady.
Renault 21 GTS s příčně uloženým zážehovým motorem 1721 cm³ o výkonu 65 kW dosahuje největší rychlosti 185 km/h, z 0 na 100 km/h zrychlí za 10,7s a při ustálené rychlosti 90 km/h spotřebuje jen 5,5 litru benzínu Super na 100km (při 120 km/h 6,5l, ve městě 9l). Nádrž z plastu o objemu 66l, kterou konstruktéři uložili do chráněného prostoru mezi zadními koly, tedy při rozumné jízdě modelu GTS vystačí k ujetí bezmála tisíce kilometrů bez nutnosti tankování. Nejrychlejší Renault 21 TXE s podélně uloženým zážehovým čtyřválcem o výkonu 87 kW dosahuje rychlosti na hranici 200 km/h, zrychlení z 0 na 100 km/h zvládne za méně než deset sekund (9,7 s) a vykzuje triádu spotřeby 90/120 km/h /město s hodnotami 5,8 / 7,1 / 10,7 litru na 100km, a "naftový" Renault 21 GTD s nepřeplňovaným vznětovým motorem 2068cm³ o výkonu 48kW dosahuje největší rychlosti 164 km/h z nuly na sto km/h dokáže zrychlit za 15,6 s a přitom se může pochlubit vskutku minimálními hodnotami spotřeby . Při 90 km/h spotřebuje 4,6 l nafty na 100 km, při 120 km/h rovných 6 l a ve městě zůstává pod osmilitrovou hranicí (přesněji 7,9 litru /100 km). Srovnáme-li objem nádrže a teoretickou průměrnou spotřebu 6,16 litru / 100km dojdeme k závěru, že tato nejslabší "jednadvacítka" by měla ujet bez doplňování paliva asi 1070 km. Je to sice údaj jen orientační - přesto však působivý.
Renault 21 má předpoklady stát se v evropském měřítku automobilovou osobností. Svědčí o tom i výborný start na domácím francouzském trhu, kde se začal prodávat v březu a už v dubnu mu patřilo plných 7% celkového prodeje osobních automobilů, takže spolu s Citroenem BX se dělí o 3 až 4 místo žebříčku, jehož první dvě příčky patří malým vozům Reault 5 a Peugot 205.
/pokud byste tento článek chtěli si přečíst v
originále, tak zde a
zde jsou obě stránky časopisu Svět
motorů/
/děkuji tímto Technicsovi za zaslání orig. článků, a Katje za jejich
opsání/